Znatemapu.cz - turistický portál okresu Šumperk 

Řezbář rozdával čestné občanství svého betlému

Ta žije v Litovli v ulici nesoucí Frištenského jméno a v domě, který ještě před první světovou válkou Frištenský vybudoval. Do Litovle se přiženil v roce 1908, když si vzal dceru sládka místního pivovaru. Vlastní potomky neměl, a tak věnoval lásku dětem svých sourozenců. Dědeček paní Zdeňky byl jeho bratr.

„Já sama jsem prastrýce nezažila, ale maminka má na něj nespočet vzpomínek. Památku předka opatrujeme a rádi bychom mu v muzeu věnovali stálou expozici,“ řekla Zdeňka Frištenská, která v muzeu v Litovli pracuje. Velmi ji těší, že se její slavný příbuzný ocitl v loštickém betlému.

„Řezbář výborně vystihl strýcovu podobu. Původ jeho ženy naznačil dvěma soudky, které drží figurka pod paží. U nohou má podkovu jako symbol kovářského řemesla. Tomu se prastrýc učil, ale poté, co ho kamarádi v nepodařeném žertu popálili, přešel do učení na řezníka do Brna a tam začala jeho sportovní kariéra. Vyhrál více než deset tisíc zápasů. Už v roce 1902 byl mistrem Rakouska-Uherska a o rok později mistrem Evropy,“ vyprávěla paní Zdeňka.

Spolu se svou maminkou převzala z rukou Jaroslava Beneše za strýce čestné občanství betlému. Řezbář je každý rok uděluje těm, které nově zpodobnil.

Za krále Ječmínka převzal občanství Radovan Macháček, starosta Chropyně, kde se pověst o Ječmínkovi odehrává. Osobně si pro betlémskou občanku přišel loštický divadelník Jan Weiser a také šternberský mykolog Bronislav Hlůza. Toho Beneš vyřezal s muchomůrkou v ruce.

Loštický betlém ve svém domě v Moravičanské ulici otevírá řezbář vždy 1. prosince. Přístupný bude jako každý rok denně včetně víkendů od 14 do 18 hodin, a to až do 6. ledna.

 

Text a foto Stanislava Rybičková, Šumperský a Jesenický deník