Znatemapu.cz - turistický portál okresu Šumperk 

Tragédii v Leštině připomíná pomníček s pamětní deskou

Jedny z posledních výstřelů druhé světové války padly u Leštiny a odstartovaly řetěz tragických událostí. V nich nejprve jako odvetu za smrt svého vojáka zajala německá jednotka SS šest českých rukojmí a pak je surově zavraždila u Stavenice. Krutá odveta stála vzápětí život sedmnácti nevinných Němců - většina z nich byli obyčejní obyvatelé Leštiny a Vitošova. České komando je mučilo a pak ubilo železnými tyčemi na poli za hřbitovem, kde leželi v masovém hrobě až do května 2000. Tehdy byla těla exhumována a pietně uložena na hřbitově v Brně. Byl mezi nimi i Hubert Winkler, noční hlídač ze sudkovké přádelny, kam chodíval každý večer pěšky s bandaskou kávy. Za ženu měl Češku a doma pět dětí.

„Byl moc hodný, mamince nosíval květiny. V ten den nám ještě stačil dát oběd, maminka nebyla doma, když pro něj přišli. Už se nevrátil a večer pak lidi, co šli kolem našeho domu, říkali, že byl zastřelen. Maminka byla zoufalá, marně se snažila dosáhnout toho, aby mohla manžela alespoň pohřbít,“ řekla včera dcera Huberta Winklera Amálie Hýblová. Zatímco příbuzní dalších obětí museli odejít do Německa, Winklerova rodina díky české matce zůstala a musela žít v sousedství vrahů. Při včerejším obřadu na hřbitově vznikly poslední záběry dokumentu Kde se valí kameny, který pro televizi natočili Josef Urban a Dan Krzywon. Právě oni prolomili letitou hradbu mlčení, která kolem masové vraždy v Leštině šedesát let panovala.

„Měli jsme obavu, že se to nepodaří, ale kupodivu jsme se nakonec dočkali překvapivě otevřených výpovědí,“ sdělil Krzywon. Film je natočen moderní metodou polohraného dokumentu, klíčové momenty jsou inscenovány jako hrané scény. Česká televize uvede film v příštím roce.

„Odhalení pomníčku obětem je naše vyrovnání se s minulostí. Je dobře, že veřejnost se o těch tragických událostech dozvěděla pravdu. Popírání dějinných událostí nemůže nikdy přinést nic dobrého,“ řekl včera starosta Leštiny Miroslav Bílý (nez.).

Text a foto Stanislava Rybičková, Šumperský a jesenický deník