Znatemapu.cz - turistický portál okresu Šumperk 

V kostele v Hrabové bude observatoř

Takové jsou plány vedení obce, které navazují na aktivity někdejšího faráře Rudolfa Šedého. Ten působil v Hrabové za první republiky, měl v obci velký vliv a zasloužil se mimo jiné i o stavbu kostela dokončeného v roce 1933. Farář procestoval celou Evropu, několikrát navštívil české osady na Zakarpatské Rusi a v roce 1923 přivezl odtamtud do českých rodin sedmdesát sirotků.

„Myslel i na obyvatele Hrabové. Viděl, že na vesnici lidé nemají v domech koupelny, a tak plánoval , že v suterénu nového kostela vybuduje veřejné lázně, kde by se lidé mohli přijít vykoupat. Záměr nedotáhl do konce, ale v suterénu kostela zůstal prázdný prostor o 120 metrech čtverečních. Je přístupný zvenku,“ vysvětluje starosta Hrabové Jiří Linhart (nez.).

Obec si prostor pronajala na deset let od místního evangelického sboru a buduje v něm muzeum. Místo tu najdou exponáty z historie těžby vápence na Vitošově i z historie Hrabové a okolních obcí. Expozice využije dokumenty a předměty ze dvou výstav o historii, které se v obci konaly v posledních dvou letech.

Stavební práce začaly v polovině dubna a muzeum má být otevřeno letos o říjnovém státním svátku. Úpravy si vyžádají milion korun, z toho 750 tisíc uhradí obci dotace.

„V kostele chystáme ještě další projekt. Farář Šedý totiž učil místní mládež astronomii a ve věži kostela zůstal z té doby dalekohled. Vrchlík věže se přitom dal ručním pohonem otáčet. To zařízení už je dnes nefunkční a my bychom ho rádi obnovili. Byla by to atrakce pro obyvatele Hrabové i pro návštěvníky obce,“ říká starosta.

Hrabovská modlitebna je od roku 2003 na seznamu státem chráněných památek. Je to ojedinělá ukázka moderní monumentální církevní architektury. Autorem návrhu byl významný královéhradecký architekt a urbanista Oldřich Liska. Kostel má na evangelické poměry opravdu mimořádné rozměry. V Hrabové podobně jako v řadě jiných měst a obcí vzniklo po vyhlášení samostatné Československé republiky poměrně silné protikatolické hnutí s názvem Pryč od Říma a většina obyvatel obce se tehdy přiklonila k Českobratrské církvi evangelické.